Vyměřování parcely
Vyměřování parcely před založením zahrady
Nejčastěji se při zakládání zahrady vytyčuje pravý úhel
Nejjednodušší je vytičit kolmici pomocí pásma. Máme-li na rovném terénu vytyčit kolmici k rovné cestě v místě A, odměříme od daného bodu na obě strany dvě stejné vzdálenosti, např. 5 m. V těchto bodech (B a C) přidržíme konce pásma nebo motouzu dlouhého 25m a jeho napnutím do výšky v místě A dostaneme v délce 12,5 m bod D, který leží na vytyčované kolmici. Pravý úhel můžeme snadno vytyčit též podle Pythagorovy věty: Od bodu A naneseme směrem k bodu B 3 metry, pak z bodu A opíšeme pásmem v délce 4 metry oblouček, který potom z bodu B přetneme délkou 5 m. Dostaneme tak bod C, který vytyčuje kolmici.
Rychleji a dost přesně vytyčíme kolmici zaměřovacím křížem, jehož dřevěná , respektive hroty hřebů se kříží pod úhlem 90 stupňů. Použijeme-li zrcátka, jež svírají úhel 45 stupňů, musíme nejdříve správnou polohu určit olovnicí zavěšenou na držátku tak tak, aby směřovala nad určený bod A, v nemž má být vytyčena kolmice. Potom zrcátky pomalu otáčíme, až v nich uvidime, že se obraz výtyčky z bodu B kryje s výtyčkou zavedenou do směru C; pomocník posouvá výtyčku vpravo nebo vlevo podle pokynu měřiče. Snadněji vytyčíme pravý úhel skleněným zabroušeným hranolkem.
Měření délek pásmem
Je třeba měřit vždy po svahu, tj. shora dolů. Postupuje se tak, že se mezi dvěma výtyčkami od bodu 1 napne vodorovné pásmo směrem dolů k bodu A. Olovnici pak spustíme nad bod A a na pásmu zjistíme délku od bodu 1. Pak se přejde do druhé polohy, kdy je nula pásma v bodě 2 a délka se zjišťuje ppodobně nad olovnicí v bodu 1. V dalším úseku je nula pásma v bodu 2 a olovnice se spustí nad bodem B.
Vytyčování delší rovné přímky v terénu mezi dvěma pevnými výtyčkami
Přímé linky vytyčujeme mezi dvěma výtyčkami kolíky, zatlučenými do zákrytu asi po 10m. Pozorovatel se postaví asi 4 kroky před první výtyčku a dává pokony pomocníkovi, který drží druhou výtyčku v místě vzdáleném od první pevné tyče asi 10 m (nebo více) a podle pokynu ji vpravo nebo vlevo zařazuje do směru, až pozorovateli splyne s oběma pevnými tykčami na obou koncích. Na zjištěním místě se pak zatluče kolík a postupuje se dál jako v prvním případě.
Vyměřujeme-li cestu, vykolíkujeme všechny potřebné body teprve po úpravě terénu a hrubém zpracování půdy. Obvykle vyměřujeme pomocí napjaté šňůry. Při založení cesty kolmé k určité hranici pozemku nebo budovy vytyčíme kolmice podle předchozího způsobu.
Stanovení vodorovného směru a výškových rozdílů
Často se používá hadicová vodováha založená na principu spojitých nádob (Domácí dílna - měření). Vodorovný směr je možné zjistit také pomocí trubicového výškoměru s konci zahnutými v pravém úhlu, uněhož horní okraje vodních hladnin v obou válcovitých ramenech určují vodorovnou záměrou přímku.
Měření výškových rozdílů na svahu
Poslouží hadichový výškoměr (hadicová vodováha) - výškové rozdíly hladiny vody se měří nad oběma konci hadice. K přímému měření slouží nivelační latě 2 až 4 m dlouhé, opatřené zednickou nebo svahoměrnou vodováhou. Jeden konec latě se položí na výchozí bod A, lať se urovná do vodorovné polohy a druhý konec se prováží olovnicí na zem, změří se výška od konce latě a místo se označí kolíkem. Lať se potom přesune do další polohy a postup se opakuje. Celkový výškový rozdíl mezi bodem A a B je dán součtem dílčích výškových rozdílů.