Průklest stromů
Průklest stromů
Průklest - prosvětlování větví v korunách stromů
V menších i větších zahradách dříve zakládaných, ale i nově zakládaných zahrádkách, na parcelách z rozdelených sadů nebo při rekonstrukci starší zahrady nacházíme často zanedbané dospělé vysokokomeny a polokmeny jádrovin a peckovin, které ochabují ve vzrůstu i plodnosti a vyžadují důkladné odborné ošetření.
Prosvětlením korun tj. odřezáním přebytečných větví se napomáhá mladším i starším stromů hustých korun k pravidelné úrodě tím, že udržuje řidší, vzdušnější a sluncem více prosvětlená koruna, v níž se vytváří množství květonosných větévek. Odřezáváme až do zdravého dřeva větve suché, choré a neduživé, a také ty, které rostou hustě vedle sebe nebo se křižují a rostou vzhůru do koruny. Vyvarujeme se se seřezávání a vyholování plodonosného obrostu na větvích. Pokud v mladších letech strom roste silně do dřeva je nutné korunu ošetřit průklestem podle potřeby vzrůstnosti. Na starších a starých zdravých stromech plodných odrůd postačí průklest po čtyřech až šesti letech. Příliš horlivé, radikální a časté prořezávání koruny dospělým stromům neprospívá. Obecně při průklestu platí, že nemáme strom zbavovat více 10 až 15% hlavních větví, aby příliš neobrůstal zbytečnými výhony. Zvláště u třešní průklest omezujeme na nejmenší míru.
U zanedbaných velkých stromů provedeme silnější průklest raději postupně ve dvou letech. Vhodnou dobu k průklestu je u jádrovin údobí od poloviny července do poloviny srpna. U peckovin zvlášť meruněk, broskvoní a třešní bývá vhodnější doba k prosvětlování v červnu, aby se zabránilo klejotoku. Průklest s částečným sesazením vrcholu koruny u zanedbaných jádrovin je na obr. 70 a 71.
Zmlazení stromů
Zdravé mladé i dospělé stromy hodnotných odrůd ochabující ve vzrůstu, v plodnosti, s drobným ovocem, s přerostlou korunou, s malým počtem plodonošů, které by měly ještě uspokojivě plodit přiměřeně velké ovoce, se zmlazují průběžně od počátku plodnosti stromu pro obnovu plodného dřeva a to podle odrůd. Například u jabloní: Golden Delicious plodí na tříletém a čtyřletém dřevě - tj. odplozené čtyřleté dřevo již musíme odstranit. Naproti tomu odrůda Gloster rodí na čtyřeletém až sedmiletém dřevě a vyžaduje zmlazení podstatně později. Nejdříve se zcela odříznou husté a křivé větve, a potom se zkracují větve hlavní a vedlejší. Spodní větve se ponechávají delší než hořejší. Je lépe předcházte zestárnutí stromů mírným, ale častým zmlazováním, a tak působit na tvorbu nových větví a plodonosného obrostu. Nebudeme zmlazovat velké přestárlé stromy s chatrnou korunou a trouchnivějícím dřevem, takové stromy raději vykácíme. Nejlépe snáší zmlazení hrušeň, postupně višeň, jabloň, švestka, renklóda a broskvoň. Meruňky nezmlazujeme. Na obrázku 72 je zmlazený zmlazený starší zákrsek hrušně, štěpovaný na pláněti. Pouze u třešní použijeme podle nových zkušeností vyzkoušenou metodu: po očesání plodů korunu změříme od konce kmene až po vrchol a snížíme ji o 50% - ne více, ne méně. Tím docílíme zbrždění růstu nového dřeva a zvýšení plodnosti na zbývající šásti rozložené koruny. Odstranění části větví a koruny provedeme vždy v míste, kde odbočuje některý vhodný vhodný menší výhonek, který je schopen převzít další vedení růstové funkce.
Při sezazování příliš vysokých korun starších stromů odstraňujeme zpravidla najednou do patřičné výšky celý vršek koruny a ze spodnějších hlavních větví větve postranní, vyrůstající téměř kolmo vzhůru. Koruny, zejména jádrovin a třešní by se však měly snižovat v mladších letech.
Na obrázku 73 je jabloň nepravidelně plodící méně jakostní ovoce jen po obvodu koruny; roste příliš do šířky a má staré převislé větve a zastíněný a přehoustlý vnitřek koruny (1). Koruna byla prosvětlena a zmlazena a ponechány jen větve vhodně rozmístěné (3). V koruně vyrostlo v průběhu roku množství letorostů i nežádoucích svislých výhonů, které se musí zcela odřezat, a jiné vhodně rostoucí zkrátit, aby se vypěstoval nový plodonosný obrost (2).
Průklest větví a zmlazovací řez vyžadují také intenzivně pěstované tvary
Na dnešních, poměrně malých stavebních parcelách se již téměř nevysazují kamenné tvary, které později zaplňují a zastiňují zahrádky a poskytuji zpravidla opožděnou sklizeň. Pěstujeme spíše ovoce na nízkých tvarech, štěpovaných podle odrůdy na různých typových, spoře rostoucích podnožích. Kromě stále vysazovaných volně rostoucích zákrsků a vřeten jsou to plošně udržované tzv. ovocné stěny; i k nim mají být vybírány vykonné a jakostní odrůdy a vhodné podnože. Ošetřování zavisí na žádaném tvarování a vzrůstnosti typu šlechtěnce.
Občasný průklest některých větví je i u těchto intenzivně pěstovaných tvarů nutný před začínajícím stárnutím stromku a k povzbuzení tvorby mladých výhonů a plodnosného dřeva. V pozdějších letech, když přestanou stromy tvořit větší přírůstky, musíme provést postunpě silnější zmlazovací průklest, popřípadě některé větve a ramena zcela odříznout.
Technika řezu tlustých větví
Neodborné seříznutí tlustých větví bývá často příčinou, že strom předčasně chřadne a trouchniví. Tlusté, těžké větve dospělých stromů se seřezávájí zpravidla nadvakrát. Šikmo rostoucí větev se nejdříve nařízne odspodu odspodu asi do třetiny a potom vrchem, aby se nerozlomila (obrázek 74). Pahýl se pak odřízne v tzv. větevném kruhu. Čím bude řezná plocha menší, tím snadněji se rána po celém obvodu zavalí hojivým pletivem. Na seříznutých koncích však musíme ponechat tažné větve, aby do hlavice šla míza, jinak by hojení ran bylo pomalé a zával neúplný.
Přesazování stromů
Jde-li o mladší zákrsky, stáhnou se spodní větve provazem, aby při vykopávání nepřekážely a zbytečně se nepoškodily. Na podzim se mohou přesazovat bez zvlášť velkých balíků zeminy, kořeny se hluboce zakrátí.
Vzrostlé stromy (ve stáří do 15ti let) můžeme bez záruky přesadit na podzim (v dostatečné vzdálenosti od kmene se tlusté kořeny hladce přeříznou pilkou nebo přeseknou; zemitý balík se zabalí do juty nebo se dokonale zpevní krátkými prkénky a stáhne drátem). Abyse větší přesazené stromy za větru nenaklonily, přivazují se po řádné zálivce ke kolíkům postaveným ze tří stran do pyramidy nebo alespoň jednomu kůlu šikmo zatlučenému ze strany proti převládajícím větrům. Kmen se v koruně stroumu upevní ze tří stran tlustým motouzem nebo drátem s podložkou (aby se neodřela kůra stromu) přivázaným ke kolíkům v obvodu koruny (obr. 76/1,2).
Při přesazování jehličňanů nezkracujeme větve; aby nebyl porušen jejich charakteristický tvar, musíme však zachovat co největší kořenový obal (obr 76/3). Přesazený strom nemá být vsazen hluboko (obr 76/a) ani vysoko (b) nebo šikmo (c).