Stavba skleníku
Stavba skleníku
Skleník má umožnit vytvoření optimálních vegetačních podmínek pro přirychlování rostlin v ročních obdobích, kdy nám tyto podmínky příroda plně neposkytuje - především koncem zimy a na jaře. Nejdůležitější je zajištění optimální teploty, světla a vlhkosti.
U menších skleníků se budeme snažit, aby byly univerzálně použitelné. V květináčích budeme přechovávat a přirychlovat pokojové kkvětiny, ve volné půdě ze zeleniny teplomilné okurky, papriku a rajčta, z ostatních druhů raný hlávkový salát, kedlubny, ředkvičky, karotku, kousek místa ponecháme pro jarní předpěstování sazenic a letniček.
V mno zemích se vyrábějí pro zahrádkáře a malopěstitele rozmanité typy malých a větších skleníků, převážně z hliníkových profilů, ale i ze dřeva.
Prodávájí se rozložené v jednotlivých dílech s přesnými plánky a návodem na sestavení. Poněvadž se u nás výrobní organizace zabývají stavbou malých skleníků prověřené konstrukce jen ojediněle, zřizují si drobní pěstitelé skleníky sami. Po poradě s odborníkem a zkušeným zahrádkářem není tak obtížné postavit vhodný skleník svépomocí.
Umístění skleníku
Nevhodné místo pro skleník může být příčínou pěstitelského neúspěchu. Skleník by měl mít co největší oslunění v průběhu dne a po celý rok, možnost připojení k vodovodu, k elektrické síti, k elektrické síti, popř. k rozvodu tepla. Je třeba též pamatovat na odvádění dešťové vody z okapů. Zanedbatelný není aní požadavek, aby skleník nebyl vystaven větru působícímu značné tepelné ztráty a na fóliovém krytu škody. Na půdě nezáleží, pro skleník ji stejně upravujeme. Vybranému místu má odpovídat požadavek, že sedlový skleník je nejvhodnější s hřebenem přibližně na ose sever-jih, zatímco podélný směr západ-vychod vyhovuje co do osvětlení pultovému skleníku, který se obvykle přistavuje ke zdi budovy.
Tvar skleníku
Dvoustranný skleník mívá nejčastěji sedlovou střechu se sklonem 27 až 30 stupňů a jednostranný se dělá se střechou pultovou. Skleník může stát na původní úrovni terénu, anebo může být částečně zapuštěný.
Podle způsobu pěstování rostlin můžeme postavit skleník s volnou pěstební půdou, anebo stolový skleník s jednostranným uspořádáním stolů, hlavně pro pěstování v květináčích, ve výsevných dřevěných lískách nebo hydroponií.
V uzavřeném nezastíněném alo větraném skleníku vystoupí často v jarních a letních slunečných dnech teplota na 30 až 40 stupňů Ceksuam ořu bář se poškodí listy choulostivějších rostlin, proto jednotlivé rostliny rozmísťujeme ve skleníku podle jejich požadavků na teplo a světlo. Například plodová zelenina (rajčata) se sázejí na jižní straně sedklvého skleníku přímo do volné půdy, zadní uzavřená stěna skleníku proti dveřím se hodí pro různé popínavé okurky. Na stůl nebo lavici stavíme v květináčích větší květiny, které požadují teplo a světlo, menší květiny stavíme na nástěnné police do polostínu a pod stůl rostliny s ozdobným listem a podobně.
Konstrukce skleníků
Konstrukce skleníků má být pevná, lehká, s malými průřezy materiálu, aby stěny propouštěly maximum přirozeného světla. Nosná konstrukce se prozatím provádí nejčastěji svařováním a montáží ocelových profilů. Používají se buď plnostěnné profily, nebo příhradové konstrukce. U větších skleníků se celká konstrukce může rozdělit na vlastní nosnou konstrukci a konstrukci pro zasklení. Skleníky z kombinovaných materiálů mívají hlavní nosnou konstrukci z oceli a příčle ze dřeva nebo hliníku.
Nejvýhodnější jsou pro konstrukce ocelových skleníků tyčové prvky malých průřezů.
Dřevěné skleníky se dělají většinou ze smrkového, borového a modřínového řeziva. Základem kontrukce jsou dřevěné příčle různých průřezů, přibližně od 35/46 mm do 38/58 mm. Hliníkové profily jsou lehké a dobře se s nimi pracuje, ale pro svépomocné práce nedostupné.
Betonové, popř železobetonové konstrukce skleníků jsou sice trvanlivé, avšak tlusté profily značně snižují světlost a možnost rekonstrukce.
Základ konstrukce - podezdívka se přizpůsobuje velikosti a hmotnosti skleníku. Pro menší stavby ji zhotovíme z betonu - směsi 1 dílu cementu, 3 dílů písku a 5 dílů štěrku. Mezi bednění asi 200 mm široké a 300 až 400 mm hluboké, zapuštěné ve výkopu v zemi naléváme řidší beton, vnemž ještě před ztuhnutím osadíme některé díly upevňující konstrukci. U dřevěných konstrukcí skleníků je použitelný též trámový základ s vydlabanými otvory pro příčle a kostru skleníku, připevněný na rovném betonovém podkladu.
Nátěry konstrukcí
Kovové konstrukce se po mechanickém nebo chemickém odstranění rzi (odrezovači) opatřují podkladovýmí nátěry, např. základní fermežovou suříkovou barvou nebo fermežovou barvou na konstrukce a teprve potom se natírají olejovými nebo syntetickými barvami. Pro nátěry hliníku se vyrábějí speciální základní nátěry. Nátěry se musí čas od času obnovovat, porotže vlhké prostředí a rozdílnost vnitřních a venkovních teplot působí nepříznivě na většinu stavebních materiálů. Dřevěné konstrukce se nejdříve impregnují venkovní napouštěcí fermeží, a teprve potom dalšími barevnými nátěry nebo transparentním lakem.
Oplášťování skleníku
Používá se lité čili surové sklo v šířce 500, 550, 600 mm a v délce 1,50 až 2,00 m. Sklo Helios je ploché tažené sklo tl. 4 mm, hladké na obou stranách, průhledné, propouštějící 90% světelných a 30% tepelných paprsků. Méně se znečišťuje kouřem a popílkem než sklo surové a používá se ke krytí svislých stěn skleníků a oken u pařenišť.
Determální sklo je tl. 4 až 5 mm a propouští 82% světelných paprsků. Je to tažené, chemicky upravené sklo. Při použití slabého skla bývá třeba v předjarních studených měsících do kontrukce skleníku na vnitřní stranu připevnit podélné laťky, na něž se napínáčky uchytí polyethylenová fólie. Vzduchová mezera mezi fólií a sklem tvoří částečnou izolaci proti chladu.
Vnitřní zařízení skleníku
Vnitřní zařízení skleníku tvoří stoly a poličky. Zařízení je vhodné pro rostiliny v květináčích.
Stoly
Stoly mohou být stabilní nebo přenosné (rozebíratelné). Výhodné jsou spíše nízké stoly (0,50 až 0,60m). Šířka stolů se volí s maximální hloubkou do 1,15 m při jednostranné přístupnosti, u oboustranně přístupného stolu nejvýš 2,30 m. Pro hrnkové kultury se základní nosný rám staolu dělá s ocelových úhelníků 30/30 až 50/50 mm, popř. doplněných sloupky z ocelových trubek. Povrch stolu, deska se doporučuje vzhledem k vlhkosti ze skleněných tabulí (nejlépe drátěné sklo tlouštky 5 mm) nebo z osinkocementových či jiných, vlhkosti odolných desek, uložených na ocelovém rošotu. Pro pěstování rostlin ve vodních roztocích se zhotoví velká vana s rovným dnem, hluboká přes 100 mm, s možností vypouštění. Nejdostupnějším materiálem bude pozinkovaný plech.
Poličky
Poličky jsou doplňkem stolů a zavěšují se na nosnou konstrukci skleníku.
Uličky ve skleníku
Uličky ve skleníku se pokrývají prefabrikovanými betonovými deskami uloženými do tlustší vrstvy písku. O okraje chodníčku opíráme nsnou kontrukci pěstebních stolů.