Oplocení zahrady
Oplocení zahrady
O souhlas se způsobem oplocení pozemku do ulice je třeba požádat stavební úřad místního národního výboru - plot nesmí rušivě zasahovat do okolí. Ploty mezi sousedními rodinnými domky bývají kostrukčně jednodušší. Oplocení mezi sousedními pozemky řeší vlastníci pozemků vzájemnou dohodou a tzv. nepojmenovanou smlouvou. V tomto případě mají plot ve spoluvlastnictví a mají povinnost plot společně postavit, udržovat a opravovat. Neplnění smlouvy některým ze spoluvlastníků může být upraveno soudním výrokem. Někdy bývá uložena ve stavebním povolení povinnost postavit plot např. na rozhraní pozemků u řadových domků. Jinak zákoník stanoví, že povinnost udržovat zeď nebo plot v řádném a uživatelném stavu má ten, kdo zeď nebo plot zřídil. Úmluvy, které jsou novými předpisy o oplocení pozemků upraveny jinak, je třeba předem vzájemně dohodnout.
Plot z pozinkovaného pletiva
Pletivo 1,5 m široké nebo širší s oky velkými asi 40 mm se obvykle napíná nad betonovou podezdívkou a jen vyjímečně se spouští až k terénu, kde přihrne zemninou, drobnějším štěrkem, anebo se na rovném pozemku mírně zapouští do země. Tam, kde se vyskytují zajíci a divocí králici, může se hrubší pletivo doplnit ještě užším pásem pletiva s menšími oky; zapouští se hlouběji do země, aby se nesnižovala výška plotu (obr. 77a). Pletivo se natahuje až když jsou opěrné sloupky pevně zakotveny ve ztvrdlém betonu. Napíná se dráty, které zpevňují jeho horní a spodní okraje (někdy se drát protahuje i uprostřed pletiva). Nejdříve se drát vypne ručně, a potom se ještě napevno vypíná napínacím šroubem s očkem procházejícím sloupkem, z druhé strany opatřeným maticí (b). Časteji se vypíná pletivo napínacím vrátkem. U širšího pletiva se dráty ještě natahují uprostřed dvojitým napínačem. Chybí-li u širšího pletiva prostřední napínací drát, natáhne se drát náhradní a k němu se připevní drátem vypnuté pletivo asi po 0,5 m. Na dřevěném sloupku se upevní pletivo dvojitími skobami za oka (c). U betonových sloupků připevňujeme oka k železné tyi uchycené na obou koncích zvláštní podložkou z úhelníkového železa (d). Na sloupkuz trubek obtočíme a drátem připevníme pletivo po celé délce. V rozích parcely se opěrné sloupky zpevňují šikmými podpěrami zapuštěnými v betonových patkách nebo kamenném podkladu (e).
Drátěný plot je sice levný, zvláště při oplocení velkých zahrad, nikoliv však z hlediska údržby a životnosti. Vlivem vlhkosti zeminy a trávy nejvíce koroduje pletivo při zemi, a proto se vyplatí betonová podezdívka.
Celkem výhodné jsou svařované mříže úpalků armovací oceli v obdelníkovém rámu ztéhož materiálu. Potřeba nátěrové hmoty i pracnost údržby je menší než u pletiva.
Aby nedošlo k rychlé korozi obvodových trubek, použitých místo betonových sloupků, je nutné, aby betonová patka byla ukončena nad zemí nejméně 70 mm. Toto místo na železné trubce je nutné zvláště dobře ošetřit proti korozi nátěrem suříkem s fermeží a dobrou krycí barvou s lakem nebo tlustším nátěrem teplým asfaltem. Vrchol železných trubek musí být uzavřen (zavařením nebo zátkou) a natřen, aby do trubky nemohla vnikat dešťová voda.
Pro chaty u lesa nebo v lese se hodí ploty z loupaných celých nebo půlených tyčí.
Tyče mohou být různě kříženy a přibíjejí se na vodorovné trámky z vnější strany zahrady. Proti vytržení se zajišťují vodorovnou latí (obr. 78). Rozměry materiálu doporučené pro plot z lesní tyčoviny jsou níže:
| Výška plotu | 1,20 a 1,50 m | |
| Délka opěrných sloupků | 1,80 a 2,25 m | |
| Tloušťka sloupků | 120 až 150 mm | |
| Vzdálenost sloupků od sebe | 2,5 m | |
| Průměr vodorovných tyčí (latí) | 70 až 80 mm | |
| Průměr svislých (šikmých) tyček | 40 až 60 mm | |
| Mezery mezy tyčkami | 50 až 70 mm |
Užší mezery mezi tyčkami se dělají na ochranu proti zajícům, divokým králíkům a kočkám. Horní konce šikmých tyček mohou být zakončeny vodorovně nebo svisle (obrz. 79a). Do sklonu přibíjíme tyčky podle šablony (b). Kombinací tenkých prkének a latí lze zhotovit odzdobný plot (c) (prkénka se přibijí k horní a spodní lati). V chatových a zahrádkářských osadách postačí zpravidla lehké ploty (obr. 80). Pokud je třeba stavějí se až 1 metr vysoké, jednoduché, s řídkými laťkami, ponevadž pouze ohraničují pozemek, popř. slouýí k uchycení popínavých rostlin a nízkých živých plotů z okrasných dřevin do doby, než se rozrostou (obr. 80).
Živý plot
Na venkově a v chatových osadách je vhodný živý plot okrasných dřevin.
Živé ploty z volně rostoucích a netvarovaných dřevin zakrývají v potřebných místech pohled do zahrady. Poněvadž živý plot zůstává na jednom stanovišti řadu let, musíme mu náležitě připravit půdu, aby byl růst křovin vyrovnaný a silný. Křoviny u volně rostoucího plotu sázíme zpravidla do jamek v předem hluboce zryté prohnojené půdě.
Pro stříhaný plot, který má byt hustý (obr 81), vykopáváme stružku asi 0,4 m širokou na hloubku dvou rýčů, půdů prohnojíme kompostem nebo promícháme s rašelinou. V jedné řadě sázíme např. buk a habr, asi 5 sazenic do 1 metru, anebo sázíme ve dvou řadách vzdálených od sebe 250 mm, a to v každé řade asi na 300 mm do trojsponu. Správně stříhaný živý plot je dole poněkud širší. Horní části rostou zpravidla bujněji než části posdní, které při nesprávném tvarování zůstavají holé.
Je-li zahrada poblíže frekventované silnice, dálnice nebo hlučného provozu, vybíráme živé ploty s účinkem protihlukovým a protiexhalátovým - záleží na druhu a odrůdě okrasných dřevin. Čím je list drobnější a četnější, tím je protizvukový a protiexhalátový účinek vyšší. Živý plot musí mít také schopnost rychlého růsto do požadované výšky. Proto je vhodné vysadit spolu s nejvýhodnějšími stále zeleními drobnolistými a dostatečně hustými dřevinami i dočasné rychle rostoucí druhy.
Vhodné jsou kombinace:
a) pro nízký živý plot zimostráz stále zelený (Buxus sempervirens) s výsadbou mladých bříz bradavičnatých (Betula verrucosa). Břízy každoročně sřezáváme a po zbujení pomalu rostoucího zimostrázu (krušpánku) je vyryjeme nebo odstraníme herbicidem používaným v lesnictví proti lesní buřině.
b) Pro vyšší ploty volíme kombinaci odolných jehličňanů s břízami nebo toplem, popř. s moruší. Výhodný je zvláště tis červený (Taxus baccata fastigiata), který vytváří ploty až 3 m vysoké a je odolný proti exhalátům. V nepříliš zamořených oblastech lze vysadit i smrk z náletů nebo horské druhy klečí, popř. s nížinnou rašelinou borovic blatku. Těmito živými stále zelenými ploty uchráníme zahradu před nepříznivým účinkem hluku i před škodlivými exhaláty. Kompost z tohoto živého plotu nedáváme mezi ostatní materiál a hnojíme jím jen okrasné rostliny.