Sklizeň ovoce a zeleniny
Sklizeň ovoce a zeleniny
Sklizeň a zimní uložení jablek a hrušek
Vhodnou dobu sklizně určuje zkušenost pěstitele; např. jádrové ovoce některých odrůd dozrává nerovnoměrně a sklízí se v malém ručně, někdy nadvakrát. Také plody vystavené slunci dozrávají dříve než plody ze zastíněných částí koruny a velké polody mají kratší dobu sklizňové zralosti. Ovoce ze zákrsků a palmet jabloní štěpovaných na spoře rostoucích podnoží rovněž dozrává dříve než na kmenových tvarech pěstovaných na semenáčích.
Sklizeň zimních jablek a hrušek
Zásadně se zimní jablka a hrušky sklízejí co nejpozději, protože v posledních týdnech nejvíce narůstají a získávají na chuti a vybarvení. Předčasně sklizená pozdní jablka i hrušky ve sklepech více vadnou a nedosáhnou pravé chuti.
Zimní odrůdy tedy češeme co nejpozději, plody ukládáme do košíku vyloženého pytlovinou a celtou, aby se neotlačily. Dno košíku může být pevné a měkce vykolžené jako stěny, anebo volné a zakryté plachetkovým rukávcem. Má tu výhodu, že načesané ovoce můžeme uvolněnímplachetky nechat šetrně propadnout do obalu a odpadá vybírání jednotlivých plodů. Košík s volným dnem můžeme postavit, aniž se spodní ovoce omačká, protože jeho dolní okraj přečnívá přes prostor uzavřený plachetkou. Česací pytel má nahoře pevnou kruhovitou výztuž obšitou pytlovinou a kovový oblouk se závěsným háčkem. Pytel je dole ukončen provlečenou šňůrkou, kterou se před česáním stáhne, šňůra se zachytií háčkem na kruhovitou výztuž a tím uzavře dno. Při vysypání se háček uvolní, váhou ovoce se dno roztáhne a pozvolna propadne do obalu (c). Na těžko přístupných místech použijeme menší česací pytlík z pevné tkaniny (s popruhy přes obě ramena). Náprsní pytlík je bez výztuže a dole opatřen stahovací šňůrou (b).
Sklizeň ve velkých sadech
Ve větších kmenových výsadbách se jádrové ovoce, švestky i vlašské ořechy často sklízejí setřásáním nebo i pomocí vibračních setřášačů. Setřesené plody se zachycují do sběrných plachet nataženým pod stromy na rámy s podstavci. Vždy jsou to dvojice stejných rámů, nejčastěji ve tvaru obdelníku, nebo polokruhu. Z každé strany se přistaví ke stromu jeden rám s pevně napnutou plachotou, zešikmenou ke kmeni stromu. Setřesené plody se shromažďují v prohnuté části plachty a odkutálejí se do připravené bedny. Kruhový rám se skládá rovněž ze dvou ze dvou polokruhových dílů, zešikmených ke kmeni. Na každém rámu je otvor, jimž plody propadávají do podstavené bedny. Ve velkých velkvýsadbách se sběrací rámy mohou kombinovat s dopravními pásy z nichž padá ovoce do bedniček. Jinak u intenzivních výsadeb používají jednostranné nebo dvoustranné česací pojízdné plošiny, z kterých lze sklízet ovoce až do výšky čtyř metrů.
Ze zimních jablek doporučených k pěstování v rodinných zahradách můžeme uložit na zimu především tyto odrůdy.
Odrůdy zimních jablek
Banánové zimní jablko
Bláhovo oranžové jablko
Breuhahhnovo jablko
Coxova reneta
Delicious
Hájkova muškátová reneta
Idared
Jonathan
Mac Intosh
Ontario
Spartan
Staymared
Starking
Starkrimson
Wealthy
Zvonkové jablko
Odrůdy pozdních hrušek:
Grosdemange
Jeane d'Arch
Madame Verté
Nelisova zimní hruška
Koporečka
Pařížanka
Skladování ovoce
Pro uložení se musí česat ovoce suché a se stopkou. Vytřídíme plody napadené viditelnými chorobami a škůdci, omačkané a otlučené, poraněné nehty při sklizni, deformované, bradavičnaté apod. (obr 517). Vytříděná zimní jablka a hrušky je účelné ukládat po 2 až 5 kg do polyethylenových sáčků. Plody si vytvoří v sáčku atmosféru se sníženým obsahem kyslíku (8 - 10%) a zvýšeným obsahem oxidu uhličitého (7 až 8%). V tomto prostředí se snižují životní pochody, ovoce vydrží o několik týdnů čerstvé (obr 518). Je třeba alespoň jednou měsíčně sáčky prohlédnout a vyjmout ovoce s hnilobnými skrvnami. Fólie se může použít též k proložení vrstvem ovoce v polobednách. Do fóliového pytle se zabalí celé platóny, popř se celý stoh lísek ve sklepě zakryje polyethylenovou plachtou. Takto balené ovoce může být uloženo iv sušším prostředí, poněvadž podržuje vlhkost z kondenzované páry při dýchání plodů. Ne všechna skladovatelná jablka a hrušky se mohou balit do sáčků. Poměrně dlouho v polyethylenu vydrží například Banánové zimní jablko, Bláhovo oranžové jablko, Delicious, Idared, Jonathan, Mach Intosh, Spaprat, Starking a jiné. Pozdní hrušky tak dobře v sáčku nedrží. Poblíž úvazku je třeba vystřihnout několik dírek o průměru 4 mm k odvádění nadměrné vlhkosti.
Balení jednotlivých plodů do papíru k uložení ve sklepě se nedoporučuje. Ztrácíme tím přehled o jakosti ovoce a nákaza se zpravidla projeví až pokud je papír promočen hnilobou. K balení se nedoporučuje ani celofán, pergamen, nebo papír napuštěný parafínem. Rovněž proložení ovoce v bednách s hoblinami, dřevitou vlnou nebo pilinami není výhodné, poněvadž ovoce časem převezme jejich pach. Poměrně uspokojivé je prosypání trvanlivých zimních jablek dobrou, mírně vlhkou rašelinou.
Skladování kořenové a košťálové zeleniny
Tvrdé, středně velké hlávky zelí a kapusty s kořenovým balem po odstranění volných okrajových listů zakládáme do písku, do pařeniště, ve studeném sklepě, na záhony s vlhkým pískem nebo písčitou zemí, řídce k sobě. Bez kořenů a s krátkým košťálem je ukládáme v laťových bednách, na policích aj. K přezimování je možné vyuzít též prázdný menší bazén, do něhož zavěšujeme zelí a kapustu s košťálem a kořeny hlávkou dolů na tyče vzdálené od sebe v průměru hlávek. Proti myším přikryjeme nádrž hustou drátěnou sítí, přehnutou přes okraj zdiva. Na pletivo nahrneme asi 300 mm vysoukou vrstvu listí a přikryjeme ji dehtovým papírem nebo tlustší fólií. Vyzrálé hlávky s krátkými košťály a mírně zavadlými obalovými listy můžeme ulozit též na půdě do nezatuchlé, nejlépe ovesné slámy nebo sena, které příliš nevoní, jednu vedlé druhy, aby se nedotýkaly.
Kořenovou zeleninu s ukroucenou natí zakládáme nejčastěji ve sklepě do hrůbků a záhonků z provlhčeného písku. Výhodné je rovnat kořeny do menších hrůbků tak, aby po stranách vyčnívala jen asi čtvrtina kořene se srdíčkem. Hrůbky budou mít oválný nebo kruhovitý průřez, vysoké budou až 0,6 m. Kořeny s prosypávají vlhkým pískem nebo lehčí písčitou zemí. V suchém sklepě písek zvlhčíme.
Některé druhy zeleniny se mohou nechat přes zimu na záhoně. Zimní pórek, kadeřávek, petržel, pastiňák, růžičková kapusta, černý kořen, špenát k přezimování, zimní salát a hlávková kapusta snášejí i větší mrazy a mohou se nechat v záhonu nebo založené venku do země na chráněném místě. Před silnými mrazy se chrání listí nebo rákosem.
Skladování brambor
Od konce září a vříjnu jsou v prodeji polopozdní a pozdní odrůdy, z nichž se pro zimní uložení rozvážejí pro domácnost hlavně odrůdy Čajka, Krasava, Radka, Renata, Sázava, aj. Z lehčích zemin a vyšších poloho jsou obvykle brambory trvanlivější a zdravější než z nížin a těžkých jílovitých půd. Sklizené za sucha se také lépe uchovávají než brambory vyorané v deštivém období. Přehnojení půdy dusíkem snižuje skladovatelnost brambor. Velké ztráty na hmotnosti způsobuje vysychání a klíčení hlíz v teplejším prostředí (při růstu dlouhých klíčků ztrácejí brambory až 20% hmotnosti). Klíčení urychluje trvale vysoká teplota nad 10 stupňů Celsia v temném, příliš vlhkém sklepě, klíčení brzdí rozptýlené a třeba jen občasné světlo. Klíčky ulamujeme až před použitím, pokud nejsou příliš dlouhé, nikoli v průběhu uložení. Při skladování dochází ke značným ztrátám vitamínu C. V běžných skladovacích podmínkách brambory mohou ztratit až 60% vitamínu C (v bramborách za syrova strouhaných ztratíme za 10 minut téměř 70% zbylého vitamínu C, při vaření v oprýskaných hrncích činí ztráta vitamínu C až 40%). V teplotě kolem 0 stupňů Celsia brambory sládnou. Brambory namrzlé při -2 až -4 stupňů Celsia jsou z dalšího skladování vyloučeny, poněvadž brzy hnijí. Zcela zmrzlé brambory při roztání změknou, rychle se rozkládají a páchnou.